Henrik Sienkiewicz
Sienkiewicz se narodil roku
1846 ve vesnici
Wola Okrzejska v
lukovském kraji. Pocházel ze středního šlechtického stavu, jeho otec byl zámožným statkářem. Sienkiewicz proto prožil své dětství mezi vesnickým lidem, což se projevilo nejen v námětech jeho
povídek, ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Roku
1863 byl Sienkiewiczův otec donucen svůj statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do
Varšavy. Zde Sienkiewicz vystudoval na
univerzitě dějiny, které mu poskytly nejvíc námětů pro jeho rozsáhlé dílo, prodchnuté autorovým hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.Doba jeho studií byla v
Polsku obdobím nástupu kritické generace
pozitivistů, kteří tehdy formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí velmi četl, se úspěšně včlenil do pozitivistické Nesmírný zájem však Sienkiewicz vzbudil teprve svým prvním
románem Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) z jeho veliké historické trilogie, kam patří ještě
Potopa (1886, Potop) a
Pan Wołodyjowski (1888). Světové proslulosti pak dosáhl svým
románem z
římských dějin
Quo vadis (1896). Stal se oblíbeným a uznávaným doma i v zahraničí. Roku
1900 mu vděčný národ daroval statek
Oblegorek, zakoupený z veřejných darů. Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, universit i soukromých osob. Roku
1905 mu byla udělena
Nobelova cena za literaturu za
„… za velkolepé zásluhy epického spisovatele“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).Po vypuknutí
první světové války se Sienkiewicz usadil ve
švýcarském městě Vevey, odkud organizoval pomoc
polským obětem války a kde také roku
1916 zemřel.
Sienkiewicz se narodil roku 1846 ve vesnici Wola Okrzejska v lukovském kraji. Pocházel ze středního šlechtického stavu, jeho otec byl zámožným statkářem. Sienkiewicz proto prožil své dětství mezi vesnickým lidem, což se projevilo nejen v námětech jeho povídek, ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Roku 1863 byl Sienkiewiczův otec donucen svůj statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do Varšavy. Zde Sienkiewicz vystudoval na univerzitě dějiny, které mu poskytly nejvíc námětů pro jeho rozsáhlé dílo, prodchnuté autorovým hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.Doba jeho studií byla v Polsku obdobím nástupu kritické generace pozitivistů, kteří tehdy formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí velmi četl, se úspěšně včlenil do pozitivistické Nesmírný zájem však Sienkiewicz vzbudil teprve svým prvním románem Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) z jeho veliké historické trilogie, kam patří ještě Potopa (1886, Potop) a Pan Wołodyjowski (1888). Světové proslulosti pak dosáhl svým románem z římských dějin Quo vadis (1896). Stal se oblíbeným a uznávaným doma i v zahraničí. Roku 1900 mu vděčný národ daroval statek Oblegorek, zakoupený z veřejných darů. Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, universit i soukromých osob. Roku 1905 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za „… za velkolepé zásluhy epického spisovatele“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).Po vypuknutí první světové války se Sienkiewicz usadil ve švýcarském městě Vevey, odkud organizoval pomoc polským obětem války a kde také roku 1916 zemřel.