Jdi na obsah Jdi na menu
 


Keltové

 

 

Keltové byli lid žijící od 5. století ve střední Evropě, ale mnoho se jich přestěhovalo na západ. Byli to  válečníci a zemědělci.  Jejich jazyk přežívá ve velštině, keltštině a bretonštině.

 

Původním domovem Keltů byla Galie – území dnešní Francie a Belgie. V době, kdy přijali křesťanství, tj. v 5. a 6. století Keltové obývali hlavně britské ostrovy, zejména Irsko a Bretaň.

 

Podivností je, že Keltové neměli vlastní písmo – nedovolovalo jim to jejich náboženství. Ale psát samozřejmě uměli – řecky nebo latinsky. Druidové – keltští rádci, věštci, kněží a lékaři – byli z Keltů jediní, kteří používali zvláštní keltské písmo zvané runy.

 

Bez chytrých keltských nápadů bychom možná dneska neznali spoustu pro nás samozřejmých věcí : kalhoty, zavírací špendlík, pivní sud, hrnčířský kruh, kosu a srp, visací zámek a Halloween aj. Keltské ženy používaly předchůdce očních stínů a z byliny zvané ruam si vyráběly rtěnky.

 

Keltský kmen Bojů (Boiů) obývající nynější Bavorsko a Čechy, dal zřejmě naší zemi  i jméno. Latinský výraz Bohemia převzali ve středověku také další jazyky včetně angličtiny, němčiny a francouzštiny. Rovněž názvy některých řek (například Jizera) prozrazují keltský původ. Keltové si budovali opevněná střediska (oppida). Jedno z největších se rozkládalo na Závisti, vysoko nad Vltavou , jižně od pozdější Prahy. K významným střediskům patřily také  Stradonice u Berouna, v jejichž blízkosti byl roku 1771 nalezen velký poklad keltských mincí.